VĚDECKOTECHNICKÝ PARK "kongresák.space"

O projektu

Projekt: Rozšíření inovační infrastruktury VTP Brno, a.s.

Registrační číslo projektu: CZ.01.1.02/0.0/0.0/20_329/0023474

Na projekt Rozšíření inovační infrastruktury VTP Brno, a.s. byla poskytnuta finanční podpora z prostředků Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), konkrétně z Výzvy VII programu Služby infrastruktury. Projekt byl realizován v období od 02/2021 do 10/2023.

Hlavním cílem projektu bylo rozšíření stávajících prostor vědeckotechnického parku (VTP) o nové prostory Kongresového centra, které jsou určeny zejména pro subjekty v oblasti inovačních aktivit a SMART technologií. Projekt reagoval na narůstající poptávku po moderním a technicky vybaveném zázemí pro výzkum, vývoj a spolupráci mezi malými a středními podniky (MSP), výzkumnými institucemi a expertními subjekty apod.

Předmětem byl odkup stavby původního Kongresového centra, které bylo zařazeno do kategorie brownfield. Tímto krokem došlo k revitalizaci a modernizaci málo využívaného objektu a jeho opětovnému začlenění do aktivní infrastruktury pro podporu podnikání. Dále došlo ke komplexní rekonstrukci objektu, která zahrnovala stavební úpravy a modernizaci technického zázemí tak, aby prostory odpovídaly současným standardům inovační infrastruktury. Dále bylo díky projektu Pořízeno moderní vybavení, zejména IT technika, audiovizuální systémy a nábytek, které umožňují realizaci odborných akcí, konferencí, školení, networkingových setkání a dalších aktivit podporujících inovační prostředí.

Realizací projektu došlo k významnému rozšíření nabídky prostor a služeb VTP Brno, a.s., což přispělo ke zvýšení odborné úrovně zasídlených firem v prostorách parku, které díky lepšímu zázemí mohou rozvíjet své aktivity v oblasti výzkumu a vývoje. Stejně tak došlo ke zkvalitnění podmínek pro spolupracující podniky, které získaly přístup k moderním prostorám pro prezentaci výsledků, setkávání s partnery a navazování spolupráce. Výzkumné a expertní subjekty nově využívají infrastrukturu k pořádání odborných akcí, testování technologií nebo společnému vývoji.

Díky tomuto projektu se výrazně posílilo regionální inovační prostředí a podpořila se konkurenceschopnost malých a středních podniků v Jihomoravském kraji. Projekt zároveň přispěl k udržitelnému rozvoji tím, že revitalizoval brownfieldovou lokalitu a proměnil ji v moderní centrum inovačních aktivit.

Z dlouhodobého hlediska se díky realizaci projektu podařilo nejen rozšířit kapacity VTP Brno a.s., ale také vytvořit trvale udržitelný prostor pro rozvoj technologicky pokročilých firem s přesahem do společenské i ekologické oblasti. Podpora inovací, cirkulární ekonomiky a efektivního využívání zdrojů patří mezi klíčové hodnoty, které VTP Brno, a.s. sdílí a aktivně prosazuje.

Historie Kongresového centra Brno

Koncem osmdesátých let se do popředí  zájmu brněnských veletrhů dostalo mimo jiné i šíření vědeckotechnických informací v souvislosti s předváděnými exponáty, právě v této době vznikl tehdejší “Dům techniky”, jehož umístění napravo od hlavního vstupu do areálu výstaviště určila již původní studie Jiřího Gočára.

 

Součástí tehdejšího  zadání byl i požadavek na panoramatický výhled na areál z prostoru tramvajové zastávky. Projekt prošel od roku 1976 řadou úprav, které toto zadání respektovaly, přesto se v konečné variantě přistoupilo k zastavění volného prostoru mezi druhým a čtvrtým podlažím, takže původně zamýšlený průhled na pavilon A nebyl realizován. Budova svým třetím patrem navazovala na přístupovou cestu od zastávky tramvaje, odtud se pak dalo přes vstupní halu vejít do velkorysého prostoru předsálí a následně do jednotlivých kongresových sálů. Exteriér budovy příjemně rezonoval s technickým charakterem jejího účelu. Jednalo se o čtyřpodlažní atriovou stavbu s předsazenou ocelovou konstrukcí a třívrstvým pláštěm složeným ze sklobetonových tvárnic v ocelových rámech, dále odvětrané vzduchové vrstvy a zdiva z lehčeného betonu o tloušťce 3 cm. I přesto, že budova byla vystavěna zejména pro veletržní účely, probíhala v ní také různá odborná a populárně vědecké školení. Mezi hlavní architekty původního projektu patřili Radomil Harazim, Antonín Odvárka, Jiří Opatřil, Petr Uhlíř a Zdeněk Müller. 

Zdroj: Brněnský architektonický manuál

Kongresové sály

Kontakt

Vzniklo za podpory

Evropský fond pro regionální rozvoj
Ministerstvo průmyslu a obchodu